Sponzoring i dárcovství, zajištěný marketing, poradenství a konzultace, účetní servis pro sponzorování, statistika, využití v marketingu. Bezplatný katalog projektů ke sponzorování, promo marketing, sponzorujeme

Tisk a registrace literárního scénáře

Prosím o příspěvek na tisk a registraci literárního scénáře DOMOV A DOMOV. Scénář z prostředí dětských domovů chci nabídnout filmařům, kteří povětšinou vyžadují tištěné a registrované scénáře.

Literární scénář jsem vypracoval na motivy mojí autobiografické knížky Dětský domov-záchrana i prokletí. Jsem v invalidním důchodu, starám se o dvě malé děti a nemám prostě finanční prostředky na tisk hodně kusů scénáře, abych je mohl nabídnout lidem od filmu. Neprosím nutně o peníze, stačila by i tiskárna, papíry a barvy do tiskárny.
...
Synopse:
Malého chlapce úřady odebírají rodičům. Hoch je postupně umístěn do několika dětských domovů. Čelí nedostatku vnějšího citu, rodičovské lásky, bezpečí, naopak je plně vystaven nebezpečí narušení osobnosti, která vystupuje v podobě vytěsnění obrazu rodičů, rodinného zázemí, bezpečí a jistoty budoucnosti. Vyrovnává se s tím po svém – hledáním náhradních zpětných vazeb a budováním zcela imaginárních a nesprávných představ o životě „tam venku“.
...
Úryvek z knížky:
Najednou jsem uslyšel na dvorku hlas maminky: „Kde je ten zatracenej kluk?“
„Svaťo!“ zakřičela.
Pomalu jsem vyšel ze stáje.
„Prosim tě, kde se couráš? Hledám tě po celym baráku.“
„Šel jsem se podívat na koníčky.“
Ozvalo se zatroubení auta.
Maminka mě chytila za ruku a odvedla dovnitř domku.
V kuchyni si sedla na židli, postavila si mě před sebe a vážně řekla: „Pojedeš na výlet.“
Údivem jsem vykulil oči.
„Pojedeš někam, kde se budeš mít líp než tady. Budou tam děti, budeš si s nimi hrát a tak.“
„Budeš tam mít teplý jídlo…“ tady hlas mamince přeskočil. Pozorně jsem se na ni podíval.
Měla v očích slzy.
„A proč pláčete, maminko?“ zeptal jsem se.
Zadívala se stranou, potáhla nosem, hřbetem ruky si otřela oči.
„Proč pláčete, mami?“ zašeptal jsem a chytil ji za ruku.
„Protože…“ maminka nedopověděla.
Co to je za výlet, když pláče, blesklo mi hlavou.
Přepadlo mě zlé tušení. Určitě to souviselo s tím, jak maminka řekla: “Takhle to dál nepůjde.“
Vedle stolu ležela taška s mými věcmi.
Jedu pryč. Ale kam? Co se děje? Něčemu jsem hodně nerozuměl. Proč je maminka smutná?
„Tak pojď Svaťo,“ řekla po chvíli, vzala tašku a vyšli jsme na náves.
Před domem stálo auto s otevřenými dveřmi.
Krátce a silně mě objala, zašeptala: „Bože odpusť mi.“
Rychle zmizela v domku.
Zůstal jsem sám, tašku jsem křečovitě tiskl na prsa. Vůbec jsem tomu nerozuměl.
„Tak pojď, sedni si dovnitř, Sváťo, pojedeme,“ ozvalo se z auta.

Finance:

Sponzoři:

... žádní sponzoři ...
Chcete-li sponzorovat tento projekt ... volejte na tel.: 775 432 170

Kontakt:

Fotogalerie:

... žádné fotky ...